The information on this part of the website is intended only for health care professionals. I am an expert within the meaning of Act No. country xy. I herewith confirm that I am a professional according to this definition.
Unfortunately, as you are not a health care professional we cannot provide you this information.
Věděli jste, že lidské tělo nejen, že obsahuje přibližně 30 miliard vlastních buněk, ale zároveň je domovem 38 miliard bakterií? Než ale propadnete panické hrůze z bakteriální infekce, můžete se uklidnit vědomím, že mnohé bakterie z bakterií ve vašem těle jsou ve skutečnosti prospěšné.
Všechny mikroorganismy ve a na vašem těle, včetně bakterií, tvoří tzv. přirozenou mikrobiotu. Přibližně 90–95 % těchto mikroorganismů se nachází ve střevě a patří k tisícům různých druhů.
Střevní mikrobiota nám, kromě jiného, pomáhá s trávením potravy, absorbovat živiny a regulovat a podporovat imunitní systém.
Jednoduše řečeno, hodné bakterie jsou důležité a prospěšné pro naše zdraví a v důsledku toho i pro naši celkovou pohodu. S migrací obyvatel z venkovských oblastí do měst bohužel souvisí snižování diverzity druhů bakterií střevní mikrobioty a celkový pokles množství těchto prospěšných bakterií. Dnes žije ve městech více než polovina obyvatel.
Zvýšená urbanizace, životní stres, přemrštěná hygiena, průmyslově zpracované potraviny a znečištění životního prostředí jsou jen některé z faktorů, které ovlivňují zdraví a rozmanitost naší střevní mikrobioty.
V roce 2016 byla publikována studie, při níž vědci cestovali ze vzdálených vesnic v Peru do velkého brazilského města, aby sledovali účinky, které má urbanizace na rozmanitost bakterií v domovech lidí. Závěry studie naznačují, že lidem žijícím ve velkých městech a aglomeracích by prospěla vyšší expozice mikrobům z vnějšího prostředí. Jinými slovy, my z města bychom měli otevírat okna častěji.
Zatímco zjištění z výše uvedené studie by mohla naznačovat, že by bylo lepší, kdybychom žili v domech s větším množstvím mikrobů z přirozeného prostředí, existuje několik řešení, která můžeme zvolit, aniž bychom se museli hromadně stěhovat na venkov.
Podle takzvané „hygienické hypotézy“ může extrémně čisté prostředí snižovat nezbytnou míru expozice bakteriím, které napomáhají rozvoji našeho imunitního systému.
Proto jednou z věcí, kterou můžeme udělat, je přistupovat k hygieně přiměřeně.
Několik studií za poslední dekády naznačuje, že přemrštěná čistota může mít vliv na rozvinutí alergie, astmatu a další autoimunitních poruch. Mytí rukou mýdlem a vodou je samozřejmě nezbytné – pro naše spřátelené bakterie může být přínosné také omezení používání baktericidních přípravků, např. dezinfekčních gelů.
„Jsme mikrobiálními ekosystémy, které vyžadují rozmanitost, aby prosperovaly. Je důležité, abychom neodstraňovali své přátelské bakterie používáním příliš velkého množství dezinfekčních prostředků na ruce,“ říká Gianfranco Grompone, hlavní vědecký pracovník společnosti BioGaia. „Jinými slovy, nesnažme se být až příliš čistí, trocha špíny je zdravá pro vás i vaše bakterie. Různorodá mikrobiota je zdravá mikrobiota."
Další věc, kterou můžeme udělat, je zaměřit se na zdraví svých střev.
Od objevu dopadů, které má moderní životní styl na zdraví a rozmanitost naší střevní mikrobioty, se zdraví střev dostalo do středu zájmu nejen vědců a zdravotníků, ale také široké veřejnosti.
Zdraví střev samozřejmě ovlivňuje i jiné orgány než jen zažívací soustavu. Zdravá střeva tak pozitivně působí na celé tělo.
Různé studie ukázaly, že konzumace prebiotických a fermentovaných potravin, jako jsou tempeh, jogurt, čaj kombucha a kimchi, v kombinaci s každodenním užíváním probiotického doplňku stravy mohou také zdraví střevní mikrobioty podpořit.
Gianfranco Grompone říká: „Ekologická rozmanitost je dobrá pro planetu, oceány i nás samotné. Měli bychom chránit střevní bakterie tím, že budeme jíst méně prefabrikovaných potravin, používat antibiotika pouze v indikovaných situacích a nedezinfikovat se, abychom zůstali zdraví.“
V klinické studii provedené Stanfordskou univerzitou bylo 36 zdravým dospělým osobám náhodně přidělena 10týdenní dieta, která zahrnovala buď fermentované potraviny, nebo potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Tyto dvě formy stravování měly různé účinky na střevní mikrobiotu a imunitní systém. Vědci zjistili, že strava s vysokým obsahem fermentovaných potravin vedla ke zvýšení celkové mikrobiální rozmanitosti.
Mohla by to být odpověď na to, jak můžeme žít a prospívat v dnešním světě lépe?
Chcete-li získat více informací o významu zdraví střev, přečtěte si článek, kde Gianfranco Grompone vysvětluje, jak naše střevní mikrobiota ovlivňuje naše celkové zdraví.
