První rok s BioGaia: Jak jsme s dcerkou přežily první zimu i léto ve zdraví

Viktorce je devět měsíců a naštěstí nás zatím nic velkého netrápilo (ťukťuk). Klasickými úskalími, která k jednotlivým měsícům a k sezóně patří, jsme si ale prošly i my: v prvních měsících to bylo bolení bříška, v srpnu pak během horkých dní suché flíčky na stehýnkách, které se ještě zhoršily škrábáním. Tady je, co se nám při péči o bříško a pokožku osvědčilo, co jsem u toho dělala zbytečně a jedna rada, kterou jsem nakonec neposlechla.

Kapičky jsme měly dřív než první zoubek

Probiotické kapičky BioGaia Protectis dáváme Viktorce v podstatě od narození. Zařadili jsme je do naší každodenní rutiny už v prvních měsících. Přes zimu jsem jí dávala variantu s vitamínem D, ten se u kojenců doplňuje tak jako tak, v létě nám stačily kapičky samotné a na podzim se k vitamínu D vracíme.

Kromě jednoho prosmrkaného týdne v zimě jsme zatím žádnou nemoc řešit nemuseli (tady zaťukám podruhé).

Pět kapek na lžičku, chvilku počkat, hotovo. Nemají žádnou příchuť, takže s dcerou nemusím bojovat, sama otevře pusinku. Jednu věc jsem se ale o sobě naučila: co nemám na očích, to neexistuje. Kdyby kapičky ležely ve skříňce v kuchyni, zapomenu na ně do tří dnů. Takhle je mám u přebalovacího pultu a vidím je při každém převlékání.

Léto, které nám dalo zabrat

Viktorka nikdy neměla problémovou pokožku. Ani jednou. Až letos v srpnu, kdy se sešlo všechno naráz: třicetistupňová horka, hodiny na dece na zahradě a hlavně to, že začala intenzivně lézt. A ne vždycky v kalhotách, protože v tom teple mi to přišlo lepší.

Za pár dní měla na obou stehýnkách a na ručičce nad loktem suché mapičky. Nebyly velké, ale na dotek drsné a po okrajích zarudlé. Nejvíc mi vadilo, že si podrážděná místa škrábala do krve.

Rada od sousedky, kterou jsem neposlechla

Sousedka mi hned nabízela obyčejný olivový olej, u nich prý zabírá na všechno. Nezkusila jsem to a když jsem si o tom pak četla, byla jsem ráda. Olivový olej má vysoký podíl kyseliny olejové, která může ovlivňovat kožní bariéru. Olej z kuchyně proto nebyla cesta, kterou bych chtěla u suché dětské pokožky zkoušet.

Dva týdny zkoušení se šťastným koncem

Zkrátila jsem koupání, přestala do vany dávat cokoli kromě vody a vytáhla ze skříně jen bavlnu. Mazala jsem tím, co nám zbylo z novorozeneckého balíčku. Mapičky se držely dál a po dvou týdnech jsem byla nervózní.

Pak přišla ke zkoušení mast BioGaia Aldermis. Zaujaly mě na ní dvě věci: má jen tři složky a žádnou parfemaci. Používat se dá od narození a na tělo i na tvářičky.

Mazaly jsme dvakrát denně, ráno po převlékání a večer po koupeli. Druhý den ráno jsem po Viktorce sjela rukou po stehýnku a bylo hladké. Ne dokonalé, ale poprvé za dva týdny jinak. Do konce prvního týdne mapičky vybledly tak, že jsem musela hledat, kde vlastně byly. Fotky mluví za mě.

Tip od maminky pro maminky

  • Stačí opravdu tenká vrstva. První den jsem nanesla asi trojnásobek toho, co bylo potřeba, a Viktorka mi nechala mastný otisk na podložce.
  • Mažte hned po koupeli. Na ještě vlhkou kůži, během prvních pár minut. Tohle podle mě dělá největší rozdíl.
  • Jak to spojit s mazáním celého tělíčka. Po koupeli mažu Viktorce celé tělo tím, co používáme běžně, a Aldermis dávám jen na ta suchá místa. Nechávám mezi tím pár minut, ať se první vrstva vsákne, a nedávám je na jedno místo přes sebe. Budete mít pak přehled, co pokožce vyhovuje.
  • Tuba vydrží dýl, než čekáte. Má 25 ml a my ji za tři týdny mazání téměř nevyplácaly.
  • Noste ji s sebou. Mám ji nastálo v přebalovací tašce. Když si všimnu dalšího suchého místa, mám ji hned po ruce.
  • Mažte i pár dní potom. Když mapičky přestaly být viditelné, mazala jsem tato místa ještě další čtyři dny.

Co bych udělala jinak

Nesázela bych na tři různé věci najednou. Kdybych to dělala po jednom, věděla bych o dva týdny dřív, co Viktorčině pokožce vyhovuje.