Jak se vyvíjí dětský imunitní systém?
Když se miminko narodí, jeho imunitní systém ještě není zcela zralý.
Přečíst více
The information on this part of the website is intended only for health care professionals. I am an expert within the meaning of Act No. country xy. I herewith confirm that I am a professional according to this definition.
Unfortunately, as you are not a health care professional we cannot provide you this information.
Ať už sedíme u pracovního stolu, sportujeme nebo sledujeme televizi na gauči, náš imunitní systém pracuje na naší ochraně. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Lidské tělo je neustále vystaveno působení nejrůznějších vnějších vlivů a činitelů. Pro svou ochranu používá propracovaný a komplexní systém obranných mechanismů. Tento systém označujeme termínem „imunita“ nebo „imunitní systém“. Po celém těle je rozmístěno několik obranných center, která tuto síť utvářejí. Největší z nich se nachází ve střevech – sídle střevní mikrobioty. Imunitní buňky ve střevě představují 80 % celého imunitního systému.
Pracuje-li náš imunitní systém správně, pak není tělo ohroženo nepříznivými vlivy ani patogeny.
Patogeny mohou proniknout do těla také vzduchem, který dýcháme. Nos a hrdlo mají proto také vlastní obrannou bariéru, sliznici. Nosní sliznice je pokryta drobnými řasinkami, které se pohybují tam a zpět, přitom přenášejí cizorodé částice z dýchacích cest. Kromě toho je ve sliznici přítomno mnoho buněk, které ničí vetřelce a stimulují specifickou imunitní reakci.
Vstoupí-li nevítaní hosté do organismu ústy, tedy pokud je vdechneme nebo spolkneme, narazí zde na krční mandle, obezřetné hlídače imunitního systému. Na povrchu mandlí jsou prohlubně, v nichž se zachytávají zbytky jídla a patogeny. Pod nimi se nachází lymfatická tkáň, kde se s patogeny vypořádají lymfocyty (typ bílých krvinek) a uloží jejich podobu do imunologické paměti.
Lymfatické uzliny v lymfatických cévách mají filtrační funkci a zároveň jsou v nich různé imunitní buňky. Právě zde se bílé krvinky dostávají do styku s patogeny a dozrávají v plnohodnotné a silné obranné buňky, které se dále množí.
Brzlík bychom mohli popsat jako školu nebo výcvikový tábor pro strážce našeho těla. Brzlík je aktivní zejména v dětství. Dozrávají zde a učí se takzvané T-buňky, které hrají zásadní roli v organizaci obrany proti specifickým mikroorganismům. Učí se rozlišovat mezi vlastními buňkami a cizorodými strukturami tak, aby nenapadaly zdravé a neškodné buňky.
Kůže tvoří vnější ochrannou vrstvu našeho těla. Pokud není poškozena, představuje neproniknutelnou bariéru pro většinu patogenů. Stejně jako ve střevech i mikrobiota kůže zpomaluje růst škodlivých mikroorganismů. V pokožce se nacházejí speciální Langerhansovy buňky, které dokážou patogeny absorbovat a ničit. Kromě toho také rychle spouštějí specifickou imunitní reakci, pokud přijdou do kontaktu s čímkoliv, co může být potenciálně škodlivé.
Slezina je orgán o velikosti zaťaté pěsti s dobrým krevním zásobením a umístění vlevo pod bránicí. Jako součást imunitní systému funguje jako úložiště obranných buněk první linie. Také se zde množí tzv. „scavenger“ buňky neboli fagocyty a lymfocyty, což jsou typy bílých krvinek. Pokud někde v těle zazní poplach, lymfocyty se začnou okamžitě ze sleziny přemisťovat mízou k místu útoku, aby vetřelce eliminovaly.
Střeva jsou domovem 80 % všech imunitních buněk, a proto jsou považována za centrum imunitního systému. Tyto imunitní buňky neustále komunikují se střevními bakteriemi a poskytují imunitnímu systému podněty potřebné pro jeho výcvik. V tenkém střevě se navíc nacházejí shluky mízních uzlin, nazývané Peyerovy pláty, v nichž se tvoří protilátky.
Také sliznice v močovém měchýři a genitáliích jsou potenciálními vstupními místy pro vetřelce. Stejně jako kůže tyto sliznice obsahují četné imunitní buňky, které stimulují specifickou imunitní reakci pro ochranu celého organismu.
Kostní dřeň je někdy označována jak rodiště imunitních buněk. Nacházejí se zde kmenové buňky, z nichž vznikají všechny krevní buňky včetně bílých krvinek. V několika krocích zde vznikají různé typy imunitních buněk – „scanvenger“ buňky (fagocyty), žírné buňky, granulocyty, NT buňky nebo T a B lymfocyty.
Imunitní systém pracuje nepřetržitě, aby naše tělo bylo v bezpečí. Ale kolik toho o tomto složitém systému víte? Neberte svou imunitu jako samozřejmost! Udělejte si rychlý kvíz a zjistěte, jak jste na tom se svými znalostmi!
Když se miminko narodí, jeho imunitní systém ještě není zcela zralý.
Přečíst více
V případě, že miminko onemocní bakteriální infekcí, je užívání antibiotik nevyhnutelné. V této situaci je třeba malému organismu poskytnout veškerou možnou podporu.
Přečíst více
Na rozdíl od jiných vitaminů si tělo umí vitamin D vyrobit samo. Z tohoto důvodu se v těle chová trochu jinak než ostatní vitaminy, spíše jako hormon – tedy látka, která zprostředkovává a reguluje základní fyziologické procesy.
Přečíst více